cfs - chronický únavový syndrom

• úvodem
• definice
• etiologie a patogeneze
• diagnóza
• klinický obraz
• léčba
• prevence
• posudková hlediska
• slovníček
• kde je CFS léčen

Léčba

CFS v otázkách a odpovědích

Jaké jsou možnosti léčby CFS?

Doposud nebyla nalezena jednoznačně účinná léčba. Pochopitelně to souvisí se zatím neznámou příčinou onemocnění, proto i úsilí všech lékařů zabývajících se tímto problémem je zaměřeno na symptomatickou léčbu, tedy ovlivnění příznaků. Snažíme se tedy léčit poruchy spánku a depresivní stavy, tlumit bolesti a zažívací obtíže. Nezbytný je však komplexní přístup k pacientovi, tzn. je nutné vidět každého nemocného jako celek a jako poruchu celku řešit i jeho onemocnění. Léčebný postup nemůže být tudíž pro všechny nemocné společný, je nezbytné ke každému z nich přistupovat jako k individualitě. Není tedy jednoduché navrhnout jednotné léčebné schéma, ta se ostatně liší i podle zkušenosti různých lékařů.

Používají se protivirové preparáty?

V úvahu připadají tři protivirové léky - acyklovir, účinný proti virům vyvolávajícím opary (herpes simplex 1, 2 a varicella zoster virus) a látky účinné proti CMV - ganciklovir a foskarnet. Tyto léky jsou vyhrazeny pouze pro závažné situace ohrožující život, případně vedoucí ke ztrátě zraku. Při CFS se běžně protivirové léky nepoužívají, v situaci recidivujících oparů (pásového, gynekologického) je vhodné použít acyklovir.

Jaké jsou možnosti léčby imunitní poruchy?

Pro prokazované odchylky v imunitním stavu jsou často indikovány imunomodulační postupy. Hodně zkušeností bylo získáno s podáváním imunoglobulinů - buď venózně nebo nitrosvalově. Efekt je možné očekávat až po delší době, obvykle po 10 týdenní kůře. K velmi účinným lékům patří i metisoprinol, který vedle imunomodulačního efektu má i protivirové vlastnosti, dále bakteriální perorální vakcíny, transfer faktor a thymostimulin. Některé látky - jako např. v USA často zmiňovaný Ampligen - jsou teprve ve stádiu zkoušení.

Používá se léčba kortikosteroidy?

Názor na léčbu glukokortikoidy není jednoznačný. Někteří lékaři je doporučují a podávají u nemocných s CFS a zvláště těch s imunokomplexovými nebo autoagresivními projevy; většinou však v malých dávkách. Jiní se staví proti této léčbě, neboť vycházejí ze zjištění, že pokud je u těchto nemocných snížená hladina glukokortikoidů, je to způsobené nedostatečnou aktivitou osy hypothalamus - hypofýza - nadledvina a doporučují spíše zásah na vyšších úrovních této kaskády.

Jaké vitamíny jsou v léčbě prospěšné?

Výzkumy ukazují, že nemocní s CFS mají užitek ze zvýšeného příjmu vitamínů. Zvláště vhodné jsou vitamíny skupiny B, obsažené např. v pivovarských kvasnicích, pšeničných klíčcích a dalších přírodních zdrojích. Přítomny jsou samozřejmě i v multivitaminových přípravcích, které jsou navíc doplněny o beta karoteny a antioxidačně působící vitamíny C a E. Přívod vitamínů je vhodné doplnit i kyselinou listovou a pravidelnými injekcemi vitamínu B12. K velice prospěšným látkám patří i koenzym Q 10, látka nezbytná pro tvorbu zdrojů buněčné energie, působící spolu s vitaminem E a selenem jako jakýsi antioxidační triumvirát. Vitamíny a jejich přírodní zdroje jsou uvedeny v tabulce níže

A které minerály?

Pokud chybí železo, zvláště časté u žen v reprodukčním věku, je nutné jeho zásoby doplnit. Často se hovoří o příznivém účinku hořčíku. Působí nejen při únavě, ale zvláště při svalových bolestech a slabosti. Je možné jej podávat v injekční formě, která je patrně účinnější, i když pro některé nemocné jsou hořčíkové injekce bolestivé, a nebo jako tablety. Ty jsou k dostání jako šumivé nebo připravené v lékárně. Podávání hořčíku je vhodné kombinovat vápníkem, opět nejlépe v šumivých tabletách. Imunitní poruchy mohou být upraveny dodáním zinku, nezbytné podmínky pro funkci thymových hormonů. Tyto i další, pro lidský organismus potřebné prvky, jsou srovnány v tabulce

Jaké jsou další možnosti léčby?

Pozitivní imunomodulační efekt byl v řadě testů prokázán u přípravků ze severoamerické rostliny třapatky nachové (Echinacea purpurea). Dobré zkušenosti byly získány i při použití přípravků obsahujících ženšen, tea-tree nebo propolis. Poruchy paměti mohou být vhodně upraveny pomocí lecitinu nebo výtažků z listů jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba).

Proč jsou nemocným s CFS podávána tricyklická antidepresiva?

Klinická zkušenost i lékařský výzkum prokázaly u nemocných s CFS velmi příznivý efekt těchto látek. Není to způsobeno primární poruchou v oblasti psychiky, nýbrž úzkou provázaností centrálního nervového a imunitního systému. Tricyklická antidepresiva působí nejen proti depresivitě, ale odstraňují i poruchy spánku. Velmi dobrý efekt byl pozorován u nemocných s rysy fibromyalgie, tzn. s převažujícími bolestmi kloubů, svalů a kostěných výstupků. Těchto látek se netřeba obávat, jsou podávány v podstatně nižších dávkách, než je obvyklé v psychiatrii.

Jaké jsou zkušenosti se systémovou enzymoterapií?

Jde o léčebné systémové využití komplexu proteolytických enzymů (např. bromelainu, trypsinu, papainu) a dalších látek (např. rutinu), schopných příznivým způsobem zasahovat do imunitních reakcí. Enzymy dokáží rozkládat imunokomplexy a dokonce je i uvolňovat z tkáňové vazby. Bylo prokázáno, že preparáty systémové enzymoterapie podstatným způsobem potencují i efekt současně podaných antibiotik, zvláště usnadněním jejich průniku do zánětlivých ložisek. Tyto preparáty mají i protivirový (např. herpes zoster) a protizánětlivý účinek, který se významně osvědčil u řady nemocných. Příznivý efekt byl zaznamenán u nemocných s chronickými záněty vedlejších nosních dutin, záněty gynekologickými a urologickými. Indikován je zvláště u polyartritického syndromu, tak častého u nemocných s CFS, kde právě dominuje poškození kloubní výstelky uloženými imunokomplexy.

Jak je možno jinak ovlivnit chronickou sinusitidu?

Řada nemocných s CFS má příznaky chronického zánětu dutin - čelních a vedlejších nosních. Jen vzácně je tento zánět provázen hnisavým výpotkem a proto běžná vyšetření (rtg, prosvícení) tento zánět neodhalí. Chronická sinusitida může být příčinou bolestí hlavy, zvláště v čele, trvalé rýmy, zvýšené teploty, chronické faryngitidy i následné průduškové komplikace - tzv. sinobronchiálního syndromu. V léčbě této sinusitidy se jen částečně osvědčují antibiotika, s výhodou kombinovaná s imunomodulační bakteriální vakcínou. Někdy pomáhají i slané výplachy nosních průduchů, převzaté z indické jógy. Je dobrou zkušeností, že po léčbě sinusitidy, se celkový zdravotní stav mnoha nemocných zlepší.

Jak se provádí výplach nosu?

V půl sklence rozpustíme půl lžičky soli a špetku kuchyňské sody. Samotný proplach je dobré provádět dvakrát denně s použitím stříkačky, střičky nebo vsrknutím z dlaně.

Je možné nějak ovlivnit bolesti v krku?

Bolesti v krku představují velice nepříjemný, dlouho trvající problém, na podkladě chronického zánětu nosohltanu - chronické faryngitidy. Její původ není jasný, podílí se na ní zatékající hlen z nosu a dutin, vlivy zevního prostředí a možná i pomnožování EBV s reakcí lokální lymfatické tkáně. Někdy pomůže kloktání a výplachy odvarem z řepíku, šalvěje, řebříčku, yzopu a dubové kůry. Užitečný bývá i olej z čajovníku (tea-tree). V některých případech pomůžou i lokálně desinfikující prostředky s obsahem jódu nebo propolisu. Východní medicína používá kloktání rostlinným olejem. Používá se 1 lžíce dvakrát denně po dobu 5 - 10 minut, po této době je olej vyplivnut; změnil se na bílou emulzi.

Je nutné se obávat kvasinkové kolonizace střeva?

Je řada těch, většinou na pozicích alternativní medicíny, kteří vidí příčinu obtíží při CFS v kolonizaci tlustého střeva kvasinkami rodu Candida. Doporučují proto provést "vyčištění" střeva od kvasinek, za použití různých postupů, nezřídka zbytečně nákladných. Zdá se však, že tato situace je až na výjimky velmi málo pravděpodobná. Výjimku představuje nadužívání antibiotik, která, jako vedlejší účinek, zničí fyziologické osídlení střeva. Tehdy se mohou krátkodobě uplatnit i kvasinky. Projeví se to nejčastěji bělavým povlakem v ústech - soorem, svěděním konečníku a u žen kvasinkovým zánětem pochvy. Znovuosídlení střeva fyziologickými bakteriemi lze napomoci čerstvými zkvašenými mléčnými produkty - jogurty, zákysy nebo preparáty s obsahem laktobacilů.

Je pro nemocné s CFS vhodná homeopatická léčba?

Pokud je vedena zkušeným lékařem, může v individuálních lehčích případech významně pomoci. Nemocní se někdy uchylují k preventivním přípravkům, např. v období častého výskytu chřipky. Jiní navštěvují odborníky, kteří po pečlivém rozboru anamnézy a vyšetření, pro ně zvolí individuálně nejvhodnější homeopatický přípravek.

Jak pomáhá léčba bylinkami?

Mnozí nemocní získali dobré zkušenosti s fytoterapií, léčbou bylinnými přípravky. Ve formě nálevů a odvarů jsou používány směsi obsahující řebříček, kopřivu, yzop, řepík, lípu, jitrocel apod. Bolesti hlavy mohou být ovlivněny užíváním řimbaby. Někteří nemocní využívají protivirového, protibakteriálního a protizánětlivého efektu účinných látek z česneku a cibule. Inhalace silic z léčivých rostlin je příznivě využívána nejenom v aromaterapii, ale pomáhá i při zánětech dutin a horních cest dýchacích. Záněty nosohltanu a dásní mohou být zklidněny kloktáním čajem s šalvějí a dubovou kůrou. V mastech se používají výtažky z kostivalu a jírovce maďalu. Někteří využívají derivačního efektu přírodních látek a na bolavé klouby a páteř si přikládají hořčičné, křenové nebo paprikové placky či náplasti. Zde je namístě opatrnost a jistá zkušenost, tyto prostředky lidové léčby mohou způsobit těžké popálení kůže v místě aplikace. Při bolestech kloubů může pomoci užívání bylinného čaje, připraveného z nálevu vřesu, přesličky, kopřivy, březového listu, třezalky a jalovce.

Jaké jsou možnosti doplňkové, alternativní medicíny?

Doplňková medicína, čili ta, která není užívána širokou lékařskou obcí a není vyučována na lékařských fakultách, je obecně považována za účinnější tam, kde oficiální medicína selhává. Věří se, že je bezpečnější, přistupuje k nemocnému v intencích celostního pojetí, tzn. řeší problém celého pacienta a nejenom jednoho či několika příznaků. V neposlední řadě stojí fakt, že nemocný je na této léčbě více zainteresován. Ukazuje se, že velmi dobré zkušenosti jsou s tradičními medicínskými přístupy Orientu - ayurvédskou medicínou, tradiční čínskou medicínou a japonským systémem Kampo. Jde o staletími prověřené systémy medicíny, využívající orientální bylinné směsi, dechová cvičení, speciální psychoterapii a akupunkturu. Největší zkušenosti jsou u nás s tradičními postupy čínské medicíny.

Co obnášejí postupy tradiční čínské medicíny?

Tradiční čínská medicína přestavuje historicky nejstarší ucelený léčebně preventivní systém na světě. Po generace vybrušovaný a upravovaný komplex prevence, diagnostiky a léčby vede nejenom k odstranění příznaků nemoci, ale směřuje své působení k odstranění prvotní příčiny chorobného stavu. Ta může být po delší době trvání nemoci již značně nepřehledná a překrytá vrstvou sekundárních projevů organismu, včetně psychické nadstavby. Využívá svých pěti základních přístupů a součástí léčby: úpravy životosprávy a zásad stravování, systému cvičení Qi gong, čínské fytoterapie, ovlivňování systému drah akupunkturních bodů jehlami, akupresurou, moxováním, baňkami a prohříváním. Postupnou harmonizací vnitřního prostředí, podporuje tradiční čínská medicína mimo jiné i obranyschopnost organismu. Tím léčí, nebo alespoň významně upravuje řadu akutních či dlouhodobých obtíží. Dnes se tradiční čínskou medicínou u nás zabývá nejenom několik čínských odborníků, ale i řada pečlivě vyškolených českých lékařů.

Zakazují lékaři cvičení?

Cvičení není naprosto vhodné úplně zakazovat. Doporučujeme lehké nezatěžující cvičení s jen velmi pozvolným zvyšováním náročnosti. Může začít třeba jen několika minutami protahovacích cviků; nárůst zátěže by neměl být měsíčně vyšší než 20 % .Příliš velká zátěž je často následovaná neadekvátním zhoršením stavu, zatímco úplné vynechání fyzické námahy vede ke svalové atrofii a k většímu riziku relapsu. K vhodným sportům patří plavání, jóga, jízda na koni, procházky v přírodě, lyžování.

Může pomoci autogenní trénink?

Autogenní trénink představuje dnes již klasickou metodu psychoterapie. Spojuje postupy autosugesce s harmonizujícím cvičením. Jeho cílem je odstranění svalového napětí, sebeuklidnění, zmírnění bolestí, zlepšení sebevědomí. Podobné cíle mají i další psychoterapeutické postupy, jako je skupinová i individuální psychoterapie, meditace, hypnóza a arteterapie, např. muzikoterapie.

Co to je muzikoterapie?

Léčba hudbou patří k relaxačním technikám. Zkuste si večer, až utichne ruch domácnosti, lehnout na podlahu, uvolněte se a zaposlouchejte do své oblíbené hudby. Klidně dýchejte a soustřeďte se na vnímání toho, jak z vašeho těla odchází tíha a bolest. Již po krátké době začnete pozorovat příznivý efekt této relaxace. Při výběru hudby dejte přednost klidné, pomalé, uvolňující skladbě. Nemáte-li jasnou představu o vhodné hudbě, nechte si s jejím výběrem poradit ve specializovaných prodejnách.

Je dobré se řídit radami z knížek?

V posledních letech jsme svědky záplavy populárních knížek s různými dietetickými návody a systémy, popisujících cestu ke zdravému způsobu života. Je však v tuto chvíli potřeba zdůraznit, že jejich úroveň je značně rozdílná. Pohybuje se mezi dvěma extrémy - od knížek zdůrazňujících racionální a zkušeností ověřené přístupy k životu až po podivné slepence tmářství a zlovolných rad. Je prokázáno, že tolik doporučované, často opakované klystýry - výplachy a "praní" střeva, má prokazatelně škodlivý účinek. Stejně tak na nás z řady "doporučení" dýchá duch minulého století. Výplachy pochvy rostlinnými šťávami a bylinnými výtažky mohou přinést víc škody než užitku. Obzvláště hrůzně zní rady nedávno publikované knižně (!) o léčení vlastní močí. Jako zcela nezbytný se v tomto kontextu jeví požadavek konzultace s ošetřujícím lékařem.

Mohou pomoci léčitelé?

Léčitelé, pokud jejich snaha probíhá ve spolupráci s ošetřujícím lékařem a pod jeho dohledem, mohou vnímavým pacientům pomoci. Užitek mohou přinést bylinné směsi, chiropraxe, masáže a relaxační techniky. Je však velké nebezpečí z negativního působení medicínsky nevzdělaných laiků na tělesné či duševní zdraví nemocných s CFS.

Je naděje na vyléčení?

Nemocní se musí s nemocí, jak už bylo uvedeno, naučit žít. Pokud se mu to povede, využije některých z výše uvedených léčebných postupů, včetně různých forem psychoterapie a dokáže se problémům postavit, má šanci. Podle závěrů amerických studií, lze očekávat, že přibližně 45 % nemocných se uzdraví, přičemž naděje na úzdravu se snižuje po pěti letech trvání nemoci.

hs-webdesign.cz