Soukromé zdravotnické zařízení se specializacemi:

• imunologie a poruchy imunity
• alergologie
• neurologie
• únava a chronický únavový syndrom
• neplodnost a opakované potrácení
• vnitřní lékařství a nefrologie
• herpes genitalis
• kvasinkové záněty
• akupunktura
• systémová enzymoterapie
• chlamydie

imunologie.cz
na Facebooku

Jarní únava

MUDr. Martin Nouza, CSc.

Úvod

Únavu známe z vlastní zkušenosti všichni. Únava zcela přirozeně provází náš každodenní život a je pro nás příjemnou odměnou po dobře vykonané práci, ať již fyzické nebo psychické. Jsou však situace, kdy máme již všeho dost, ale přesto únavu přemáháme a pokračujeme v práci. V jiných případech únavu úmyslně vyhledáváme; to tehdy, jdeme-li si po práci zahrát squash, či do úmoru trýzníme tělo v posilovně, abychom se odreagovali po jednostranné převážně duševní práci. Nezřídka tak činíme nejen pro vidinu okouzlující muskulatury, ale také pro slastný pocit únavy.

Je tedy třeba zdůraznit, že únava není samoúčelná: hraje v lidském organismu neobyčejně významnou, varovnou roli. Měli bychom ji přijímat, podobně jako bolest, zvýšení teploty či třeba zívání, jako důležitou informaci. Je to ochranný signál našeho těla, který nás varuje před přetížením a je důraznou výzvou k odpočinku, vypnutí a přerušení dosavadní činnosti. Podobné signály umíme obvykle velmi dobře vyslyšet, ať již jde o pocit hladu či žízně nebo naopak nasycení. Pokud ovšem dlouhodobě ignorujeme informaci o únavě a tohoto výstražného signálu neuposlechneme, následky na sebe obvykle nenechají dlouho čekat…

Jak vzniká únava

Příčiny únavy nejsou jednoznačně objasněné. Víme, že při intenzivní svalové práci se vytváří, uvolňuje a hromadí kyselina mléčná, laktát, který se ze svalů postupně odplavuje krví. Laktát se hromadí zvláště při zátěži s relativním nedostatkem kyslíku, jak tomu je například při vrcholných sportovních výkonech. Víme také, že duševní únava se projevuje při vyčerpání energetických zásob v našem mozku. Stále však málo víme o tom, a vypomáháme si proto pouhými dohady, proč je únavou provázena řada onemocnění jako je roztroušená skleróza, zhoubné nádory, srdeční selhávání nebo vysoký krevní tlak.

Z medicínského pohledu vnímáme únavu jako subjektivní příznak, čili obtíž, kterou sice každý velmi dobře vnímá, ale kterou lze jen těžko potvrdit a změřit nějakým vyšetřením. Můžeme proto pouze sledovat některé dobře definované biologické funkce a jejich porovnáváním v situacích různé zátěže odvozovat i stupeň únavy. Využitím postupů s moderními přístroji (ergometrie) nebo přesně definované fyzické zátěže (step test, grip test) dokážeme sice kvantifikovat fyzickou výkonnost a pomocí propracovaných psychologických testů posoudit schopnosti duševní, co však stále nedokážeme dostatečně objektivizovat, je právě únava. Zde nám povětšinou zbývá pouze uvěřit tomu, kdo si na únavu stěžuje a to bývá často zásadním kamenem úrazu. Únava je projev komplexní povahy a její příčiny bývají také komplexní. Lze odlišit únavu fyzickou a duševní; většinou se však prolínají a doplňují.

Fyzická únava

Fyzickou, tělesnou nebo také svalovou únavu vnímáme většinou jako slabost, případně bolest nebo ztuhnutí kosterních svalů, obvykle horních nebo dolních končetin. Postižení často hovoří o těžkých končetinách, s kterými lze jen obtížně pohybovat. Unavené a vyčerpané svaly mívají často sklon k třesu a křečím. Fyzická únava se projevuje poklesem svalové síly, ztrátou rychlosti a jemné koordinace pohybů (nebezpečí únavy při práci u strojů, na běžícím pásu, apod.). Pokud fyzická zátěž vyvolávající únavu pokračuje, projevy únavy a vyčerpání se mohou stupňovat. Ve vypjatých situacích nebývá vzácností ani třes rukou a očních víček, nejistota pohybů, pocit na omdlení nebo na zvracení, hučení v uších a mžitky před očima.

Duševní únava

Druhým typem únavy, která se může, jak již bylo zmíněno, s tělesnou únavou kombinovat, je únava psychická neboli duševní, někdy ji také označujeme jako centrální, čímž zdůrazňujeme její mozkový původ. Vnímáme ji většinou jako pocit vyčerpání, ztrátu koncentrace, zhoršení paměti nebo ospalost. Připomeňme si v této souvislosti např. únavu, která by neměla – ale často může - překvapit řidiče při dlouhých, často nočních cestách, či s kterou studenti usínají nad svými skripty.

Kombinace únavy

Ke kombinaci obou typů únavy obvykle dochází, pokud je tělesná práce monotónní, dlouhotrvající, bez častých přestávek. Je všeobecně známou skutečností, že výkonnost při fyzické námaze stoupá, pokud jsou zařazovány pravidelné přestávky na odpočinek, pokud je měněn rytmus a náplň práce nebo pokud jsou k dispozici další psychické podněty. Příkladem pozitivně stimulujících podnětů je povzbuzování či hecování ve sportu nebo pochvala při práci, také odhlučnění rizikových provozů nebo naopak přidání hudby k monotónní práci, či k takové činnosti, která vyžaduje enormní soustředění (např. hudební kulisa na operačních sálech, poslech rádia řidiči na dlouhých trasách).

Aktivační podněty mohou nejen zvýšit výkonnost, ale dokonce na čas odstranit i únavu, ovšem mnohdy za cenu zvýšené energetické náročnosti. Avšak cena, kterou takto zaplatíme, nemusí být nízká. Hrozí vyčerpání, vysílení a vzestup rizika pracovních či sportovních úrazů.

Různé tváře únavy

Jak jsme již naznačili, únava má mnoho podob, ale většinou se jednoznačně podepíše i na tváři postiženého. Nemocný je přepadlý, bez jiskry v očích, všimneme si obvykle „povadlého“ výrazu obličeje daného sníženým napětím mimických svalů - dotyčný se většinou ani neusmívá, ani nemračí. Obvykle je málomluvný, odpovědi jsou stručné, mnohdy jednoslabičné. Všímáme si tmavých kruhů pod očima, pokleslých víček a celkově zpomalených reakcí.

Příčiny únavy

Pokud veškerou silou stiskneme v dlani gumový kroužek nebo míček, udržíme ho zmáčknutý zhruba několik desítek vteřin. Sevření musíme uvolnit pro únavu spojenou s vyčerpáním energie uložené ve svalovém kreatinfosfátu. Ten patří, podobně jako adenozintrifosfát (známý ATP), k hlavním zdrojům buněčné energie. Pokud budeme střídat stažení svalů s jejich uvolněním, tak jak je tomu např. při dřepech nebo klicích, ucítíme bolest a únavu ve svalech později, možná tak po několika minutách, samozřejmě v závislosti na stupni tréninku. Bolest a únava je navozena hromaděním již zmíněného laktátu, vznikajícím metabolickým zpracováváním krevního cukru, glukózy, při nedostatku kyslíku.

Jedná se o tzv. anaerobní glykolýzu, metabolický pochod vytvářející energii méně efektivně než za situace dostatečné oxygenace (okysličení) svalů. Na konci tohoto pochodu je tedy laktát, který se hromadí neboť krevní přítok, ale zvláště odtok v pracujícím svalu je omezený. Těžce pracující organismus, tak jak je tomu při náročné fyzické práci a nejčastěji při náročných vrcholových sportovních výkonech, se dostává působením kyseliny mléčné do významného okyselení vnitřního prostředí, do metabolické acidózy. Ta je pro život každé buňky velmi nepříznivá, a proto se s ní musí organismus vyrovnat. Něco dokáží vyloučit ledviny a něco vydýchají plíce. Nezbytné však je zátěž ukončit a dopřát svalům normální krevní průtok; ten ukončí anaerobní a zahájí aerobní glykolýzu - a k tomu se nás snaží přimět právě intenzivní pocit únavy.

Svalová práce, řízení metabolismu, udržování správné tělesné teploty a řízení zásobení kyslíkem představuje složitou souhru, na které se podílejí všechny tři řídící a regulační systémy lidského organismu – centrální nervová soustava, endokrinní systém a imunitní systém. Zvláště nezbytná je správná funkce dřeně a kůry nadledvin, štítné žlázy a aktivačních center v mozku.

Míra únavy

Únava jako přirozený jev provázející dostatečně intenzivní práci tělesnou, duševní nebo kombinaci obou, je spjata s poklesem tělesné nebo duševní výkonnosti. Záleží na mnoha okolnostech jako je věk, pohlaví, tělesná konstituce, stav kondice, zdravotní stav, stupeň fyzické i duševní adaptability, trénovanost a schopnost aktivně odpočívat. Na míře výkonnosti a tím i míře unavitelnosti se podílejí i faktory zevního prostředí, a to nejen pracovního, ale i domácího. Uplatňují se i tak zdánlivé maličkosti jako je dostatek spánku, spokojenost, vyrovnanost a radost ze života.

Únava jako projev onemocnění

Všichni dobře víme, že zcela přirozená - byť velká - únava by měla po přerušení vyvolávající příčiny únavy při dostatečném uvolnění, odpočinku a kvalitním vyspání ustoupit během několika hodin až jednoho, dvou dnů. Trvá-li však únava déle než několik dní, neodpovídá-li vynakládané námaze nebo je provázena dalšími příznaky, může být projevem onemocnění nebo poruchy organismu, a to již stojí za pozornost.

Protrahovaná únava

Únava, která trvá déle než 6 týdnů zasluhuje jednoznačně významnou pozornost. Bývá označována za déletrvající, protrahovanou únavu a může být signálem toho, že v organismu není něco v pořádku. Červená kontrolka, která dříve jenom problikávala, nyní září naplno: Pozor, něco se děje! Někdy jde o stav po těžší chřipce, někdy přetrvává v organismu zánět, jindy jde o důsledek dlouhodobého přetěžování s nedostatkem správné relaxace.

Chronická únava

Pokud trvá únava déle než 6 měsíců, hovoříme o chronické únavě. Ta může nemocného trápit sama o sobě nebo se pojí s dalšími obtížemi, jako je zvýšení teploty, bolesti hlavy, kloubů, svalů, šlach a jejich úponů nebo také s poruchou spánku, paměti a koncentrace, apod. Taková chronická únava se stává součástí některého lépe či hůře definovaného únavového stavu nebo syndromu. K těm přesněji definovaným stavům patří mimo jiné povirový únavový syndrom a také tzv. jarní únava.

Jarní únava

S příchodem jara se mnozí lidé cítí nepřiměřeně vyčerpaní, malátní, jako by bez energie. Tento stav je označován jako jarní únava, a toto označení únava nese právem proto, že na jaře si únavu uvědomuje podstatně více lidí než v jiných ročních obdobích. Jarní únava rozhodně není jevem pouze moderní doby, postihovala již v dávných dobách naše předky a pravděpodobně se nám nevyhne ani v 3. tisíciletí.

Má patrně řadu příčin, z nichž jen některým lze předcházet nebo je později příznivě ovlivnit. Únava v tomto období souvisí s biorytmy (podobně jako jaro je nepříznivý i podzim), s proběhlou zimou a s minimem slunečního svitu v zimě a předjaří. Nedostatek světla navozuje sklony k depresím a snižuje m.j. i sexuální aktivitu. Únava bývá důsledkem i vyššího výskytu infekčních onemocnění.

Na ten mají vliv chřipkové epidemie, snadnější šíření respiračních infekcí s těsnějším kontaktem mezi lidmi v dopravních prostředcích, s delším pobytem v interiérech, snadnějším prochlazením v exteriéru, a také vyšší zátěží volnými kyslíkovými radikály, vznikajícími v našem organismu působením smogu. Zvládnutí všech těch nachlazení, chřipek a dalších viróz klade velké nároky na imunitní systém a energetické rezervy organismu.

Vznik jarní únavy souvisí také se skladbou potravy, často charakterizované menším zastoupením ovoce a zeleniny a tím i nedostatkem vitaminů a dalších přírodních látek. Naši předkové nejenže znali projevy jarní únavy, ale podvědomě se jí snažili i předcházet zvláště úpravou stravování. Dokladem toho je široce rozšířené vkládání půstu (masopust, Ramadán) nebo využíváním prvních zelených výhonků jarních bylinek ve stravě. Tak se v mnoha kulturách využívají do salátů a jarních polévek čerstvé listy pampelišky, kopřivy, popence, potočnice nebo květy sedmikrásek.

Na pročištění organismu po dlouhé zimě se používaly bylinné čaje z listů břízy, natí mařinky vonné a dalších bylinek. Podobně se připravovala oblíbená májová bylinná vína, jindy se užívaly pitné kúry z březové mízy, čerpané navrtáváním stromů v době rašení.

V současné době máme sice možnost zařazovat do jídelníčku dostatek ovoce a zeleniny po celý rok, tedy i v zimě, ale obsah vitaminů a dalších potřebných látek je v nich nižší a nestačí pokrýt naši potřebu. Nepříznivý vliv má i větší míra stresu, který zažíváme a neumíme se s ním dobře vypořádávat, často si nedopřejeme ani potřebný odpočinek. Kromě toho se pohybujeme v životním prostředí s množstvím škodlivin, dýcháme čím dál více smogu, což organismus rovněž velice oslabuje.

V našem těle se pod vlivem stresu, v prostředí s mnoha dalšími škodlivinami, uvolňuje více volných kyslíkových radikálů, na jejichž vyvázání a zneškodnění již obranné mechanismy organismu nestačí. Dochází k poškozování buněk, což se nejvíce projeví v imunitním systému.

Pro léčbu únavových stavů využíváme mnoha přírodních i chemických látek. Posilujeme imunitu tam, kde je oslabená, léčíme infekce, pokud jsou přítomny, aktivizujeme činnost mozku, posilujeme spánek a doplňujeme chybějící látky, jako jsou minerály, vitaminy a stopové prvky.

Jarní únavě bychom se ovšem měli pokusit předejít tím, že s úpravou životosprávy začneme včas. Základem by měla být změna jídelníčku. Měli bychom upřednostňovat lehkou a pestrou stravu s dostatkem ovoce a zeleniny. Brzy budeme mít příležitost obohatit ji i o některé první jarní byliny, jako je například řeřicha, mladé pampeliškové listy, pažitka, hrachové výhonky a podobně.

Někdy však k doplnění potřebných vitaminů a minerálů ani úprava jídelníčku nestačí. Pak je vhodné užívat multivitaminové přípravky. Měly by obsahovat hlavně antioxidanty, tedy látky, které chrání buňky před škodlivým působením volných radikálů. K nejdůležitějším antioxidantům patří beta-karoten, účinné látky ženšenu (nejlépe G115), ubichinon, vitaminy C a E, z minerálů selen a zinek.

V prevenci jarní únavy jsou důležitá i některá další režimová opatření. Kuřáci by měli přemýšlet o skoncování se svou závislostí, důležitý je také pohyb na čerstvém vzduchu a jarním slunci. Optimální je vyjet si například na hory nebo si vzít pár dní volna a věnovat se svým zálibám. Vymezit si část dovolené i na jarní období roku organismu zaručeně prospěje.

MUDr. Martin Nouza, CSc.
Centrum klinické imunologie
Havelská 14, 110 00
Praha 1 – Staré Město
tel: 02/2209 4200
e-mail: nouza@imunologie.cz

hs-webdesign.cz