Projevy infekce genitálním herpes simplex virem (HSV) představují významný zdravotní problém s celosvětově narůstající frekvencí výskytu. Statistiky uvádějí, že jenom v USA je nakaženo virem herpes genitalis více než 30 milionů lidí. Ročně pak přibývá mezi 200-500 tisíci nových případů.

Lidský herpes virus je rozdělován do dvou typů – HSV-1 a HSV-2. První manifestace nákazy, čili primoinfekce, může probíhat pod obrazem akutního onemocnění s horečkami, zduřením a otokem postižené části genitálu (u žen většinou stydké pysky, u mužů vnitřní plocha předkožky; opar však může postihovat i jiná místa těla, např. ochlupenou část podbřišku, hýždě či krajinu nad kostí křížovou). Primoinfekce bývá provázena zduřením spádových mízních uzlin, nejčastěji v tříslech, dále bolestmi hlavy, bolestmi svalů a celkovou slabostí. Může však probíhat zcela asymptomaticky, bezpříznakově.

Opakované výsevy oparů probíhají obvykle mírněji, v mnoha případech probíhá druhotná, sekundární infekce asymptomaticky a přenos na partnera s další nákazou probíhá i tehdy, kdy nositel nemá žádné příznaky aktivní infekce. Genitální HSV infekce se šíří přímým kontaktem sliznice s kůží a proto se genitální herpes stává nejčastější pohlavně přenosnou chorobou ve světě. Inkubační doba se pohybuje mezi 3 – 14 dny po kontaktu, klinicky manifestní rekurence se projevují obvykle 3-4 krát do roka, i když mnozí nemocní přicházejí pro každoměsíční manifestace. Jde o chronickou, perzistující infekci s dynamickou interakcí mezi virem a jeho nositelem.

Z toho také vyplývá léčebný postup, který využívá protivirových látek, prostředků posilující imunitní odpověď a doplňkových, podpůrných postupů, včetně akupunktury a psychosomatického přístupu.